1.
Když se pšenka zelenala z jara na vršíčku,
má milá tam vodívala beránky k lesíčku.
[:Pod javorem sedávala u nízkeho křoví,
kukačky tam slýchávala v tom tmavém údolí.:]

2.
Když se pšenka vymetala, dozrávali klasy,
má milá pláče, naříká, rve si z hlavy vlasy.
[:Kde je múj věnec zelený, kde je má čistota,
odnesli ji černé mraky daleko do světa.:]

3.
Má milá se rozmyslela, že do Prahy půjde,
věnec panenské čistoty v Praze hledat bude.
[:V Praze je všechno k dostání, jen jedna věc není,
věnec panenské čistoty k nalezení není.:]